Zdravíme všechny strijáky a strijačky v této vzrušené době. Plesová sezóna končí, někomu po ní zbyly jen otlačené nohy, někomu pár nelichotivých fotek, někomu ale mohla způsobit i pořádné trauma.
Tento článek bych ráda pojala jako takový tutorial, jak se dnes v naší počítačové době říká, jak se coby striják připravit na ples. (Tutorial = popis pracovního postupu - znáte ze slohových prací na základní škole)
Každý striják když slyší slovo ples samozřejmě pomyslí na vhodné oblečení. U pánů oblek, který slušivě zakryje vypracovaný pivní mozol,košile, která poskytne teplem sálajícímu tělu pohodlí a nezpůsobí skleníkový efekt, a štramácké boty, které celý dojem už jen podtrhnou. Strijáci, pánové, jsou v tomto v o poznání lehčí situaci než strijačky, dámy. Odložit ke konci večera sako už dnes není považováno za společenský karambol, (nejde-li o ples v opeře) takže ani to zatracené pocení známé z tanečních se asi konat nebude. To slečny a dámy musí volit uvážlivěji. Ples je přece jen jakási promenáda, kde Vás neustále ostatní ženy, proč to nepřiznat, chlapi na to celkem pečou, jestli máte šaty limetkový nebo lososový,hodnotí.
Takže se nestydíme za svá kila, která jsme se celý rok snažily nabýt, naopak je podtrhneme šikovně zvolenou garderobou.
Redaktorky Strie navštívily několik plesů, přináším Vám ale reportáž z toho, který ze strijáckého hlediska jako jediný stál za zmínku a totiž z plesu ČZU ( pro neznalé pražských vysokoškolských zkratek - České zemědělské univerzity).
Už jen to malebné retroprostředí, ve kterém se ples konal! Kulturní dům Ládví.
 |
| Kdo chce, nechť vyzkouší i restauraci Formanka. |
Jak vidno, člověk má pocit, že se propadl o 30 let zpět, tento dojem nezkazil ani interiér budovy. Vyznavači socialistického realismu by uronili slzu.
Jedna rada nad zlato - na plesy vysokých škol choďte s partnerem. Pokud nějakého máte, gratulujeme. Pokud nemáte, zaplaťte klidně divnému domovníkovi / potrhlé sousedce, jen ale někoho sežeňte, protože na plesech vysokých škol se jaksi počítá, že každý má kluka/holku. Je to trhlé, ale je to tak. Hrají tam jen pecky, na které člověk může tancovat jen v páru. pokud tancuje sám, lidé kolem se smějí. Pokud tancuje sám a je ještě k tomu striják, lidé se smějí a popadají se za břicho.
Další poučka zní - jste-li striják na plese se najíte jen velmi velmi obtížně. Nabídka se smrskla jen na chlebíček směšné velikosti a navíc ještě s krabem (jakoby všude kolem nebylo dost vepřového) a bagetu hříšné ceny.
 |
| Jde o ilustrační foto, krabové chlebíčky v KD Ládví postrádají vajíčko, jen pro přesnost. |
Pomineme-li tristní vybavenost občerstvovacího stánku, musíme ale KD Ládví pochválit. Co pochválit, smeknout širák a uklonit se k zemi. Přímo v prostorách kulturního domu, hned vedle šatny, se nachází bohatě vybavený obchod s módou nadměrných velikostí. Takže ranaři, opozdilci a všichni ostatní co čekali s koupí šatů riskantně dlouho,mohou tak učinit přímo na místě. Ještě jednou tleskáme KD Ládví za takový povedený detail a udělujeme mu proto Zlatého sádlonoše.
Třetí a poslední poučka zní - tančete, ale s mírou a zdravým rozumem. Tanec jakožto pohyb není pro strijáka zdravý, někdy je nezbytný, zvlášť pokud ta blondýna s mocným výstřihem na tom trvá, ale opakuji s mírou. Když se nedívá, klidně zastavte, pohovte si. Je-li poblíž židlička - výborně, sedněte si chvilku. Hlavně nezajděte za tzv. HP - hranici pocení. To je pak s Vámi amen. Smrdíte a je zle.
 |
| Zde graf pro naše techničtěji smýšlející čtenáře. Kdo nevidí, nechť klikne a magický internet mu graf zvětší. |
Takže nebojme se plesů, ale buďme rozumní!
